|
|
Násilí, manipulace a ohrožená hrdinka v románech Lolita V. Nabokova a The Collector Johna Fowlese
KREJZLOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma postmoderními romány: The Collector (1963) britského romanopisce Johna R. Fowlese a Lolita (1955) amerického spisovatele Vladimira V. Nabokova. Nejdříve se práce zaměří na souhrnný přehled životních zkušeností obou autorů a postmoderních tendencí v jejich dílech, mimo to poskytne i stručný popis samotného postmoderního hnutí. Dále popíše hlavní rysy gotického románu, uvede jeho zakladatele a charakteristiku hrdinek. V souvislosti s gotickou tradicí přiblíží také dílo Edgara A. Poe s důrazem na jeho postavy zločinců a manipulátorů. Pozornost bude věnována porovnání předchozích anti-hrdinů a hrdinek se současnými postavami z románů The Collector a Lolita. Následuje krátké shrnutí obou děl, a poté se práce zaměří na srovnávací analýzu zahrnující vybraná témata: prostředí a jeho funkce, ztráta svobody, komunikace a úloha vypravěče, otázka svědomí a ztráta identity.
|
|
|
Jak je uděláno Pozvání na popravu. Teatrální a polemické prvky v románě Vladimira Nabokova
Lenz, Linda ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Dohnal, Josef (oponent) ; Pechal, Zdeněk (oponent)
Práce se soustřeďuje na komplexní rozbor poetiky románu Vladimira Nabokova Pozvání na popravu z hlediska jeho kulturního kontextu. Konkrétně se zabývá jeho souvislostmi se sovětskou divadelní avantgardou, s mytopoetickým symbolismem a s ranou literární avantgardou. Z pohledu divadla přistupujeme k románu jako k parodii na porevoluční avantgardní experimenty sovětské scény. Speciální pozornost je věnována té okolnosti, že vlivem teatralizace textu, tj. připodobení románového prostoru divadelnímu představení, dochází k rozdělení diegeze Pozvání na popravu na dva rovnocenné protikladné světy, z nichž lze každý usouvztažnit s určitou poetikou. Svět soustředěný do hlavní postavy Cincinnata je inspirovaný symbolismem, a to především symbolem a symbolistickým vnímáním světa Andreje Bělého. Ústředním hybným principem této reality je sémiotizace světa. Jeho protiklad tvoří okolní románový svět, který je formován prostřednictvím principu desémiotizace, jenž demonstrativně nahrazuje přenesené významy přímými. Z pohledu sémiotických modelů tedy v románě dochází ke střetu dvou různých pojetí slova: proti symbolistické sémiotizaci reality je postavena desémiotizace jako ústřední aspekt formalisticko-futuristické avantgardy, která hrdinův svět systematicky rozkládá. Ani jeden z těchto světů však není vítězný, v...
|
host ::
RSS.